Přemýšlíte-li o tom, že své děti pošlete na tábor, najdete zde to, co rodiče nejčastěji zajímá.

Pokud již víte, že děti do Sluneční zátoky letos pošlete, navštivte stránku Přihlašování. Na ní se také dozvíte, jaká je cena tábora a ve kterých termínech se konají jednotlivé běhy (turnusy).

Zde si můžete vytisknout doporučený seznam věcí na tábor.

Ke stažení je zde k dispozici i nástupní list, ale lepší je použít ten, který každému přihlášenému přijde e-mailem.

O děti se starají zkušení a zodpovědní vedoucí. Každý vedoucí má na starost jeden oddíl s cca 12 dětmi. Pro ně připravuje program zahrnující spoustu prázdninových aktivit - sportování, výpravy do lesa, výcvik a hry na pramicích, rozvíjení fantazie, luštění a šifrování, vaření v přírodě a mnoho dalších dovedností a her.

Každý den začíná rozcvičkou, mytím a vydatnou snídaní. Během dne pak na děti čekají tři programy (1 dopoledne, 2 odpoledne) prokládané dobrým jídlem, které připravují profesionální kuchařky. Někdy je program obohacen o večerní či noční hru - po ní je většinou budíček následující den posunut, aby měly děti vždy dostatek spánku. Po obědě a po večeři mají děti chvíli volna, které buď tráví po svém (čtení, psaní dopisů, hraní stolních her) nebo se přidají k jiným dětem a tráví svůj volný čas společně (sportování, zpívání s kytarou, nácvik divadla, apod.). Každý den plný hezkých zážitků je zakončen večerkou hranou na trubku.

Tábor Sluneční zátoka je pořádán od roku 1967 bez jediné přestávky každé prázdniny. Má stálého zřizovatele (odborovou organizaci České zemědělské univerzity v Praze) a stabilní partu vedoucích, která připravila a připravuje prázdninový program už pro mnoho generací děti. Prakticky všichni vedoucí jsou bývalé „táborové děti“, a to již v několikáté generaci. Program a historie tábora jsou ovlivněny skautskou tradicí spojenou s osobnostmi ze slavného Neskenonu, pedagogickou zkušeností prof. Jaroslava Havlíčka, návštěvou Jaroslava Foglara (jehož Sluneční zátoka u Sázavy se stala vzorem i pro náš tábor - sám Jaroslav Foglar byl při své návštěvě naší Sluneční zátoky dojat a popřál táboru stejnou nesmrtelnost, jakou si získal i jeho tábor a jeho knihy), ale i příběhy Julese Vernea či Karla Maye.

V současné době se tábor nedrží striktně skautského stylu, ale nabízí dětem prázdninové dobrodružství motivované každý rok jiným příběhem - návštěvou Divokého Západu, výpravou do Starověkého Řecka či Egypta, hledáním Atlantidy, cestou do Středozemě, návštěvou kouzelných Bradavic a mnoha dalšími. Vždy před začátkem tábora se děti snaží zjistit, jaká velká hra se letos bude hrát, ale vedoucí drží jazyk za zuby a tajemství většinou předem neprozradí. Seznam všech táborových her naleznete v části Pro námořníky.

Mezi důvody, proč je tábor dětmi a jejich vedoucími oblíben, patří:

• umístění tábora v krásné jihočeské přírodě, stranou od civilizace, obklopen z jedné strany (téměř vlastním) rybníkem, z druhé strany velikánskou loukou a ze zbylých dvou stran smíšenými lesy,
• kvalitní zázemí, tvořené profesionální kuchyní, zděnými budovami jídelen a marodky, moderními toaletami, apod.,
• příjemné ubytování dětí a vedoucích v chatičkách po dvou nebo po čtyřech, ti nejstarší pak ve stanech s podsadami,
• vodácký výcvik na rybníku Landa, u větších dětí i krátké vodácké putování po přehradní nádrži Orlík a jejími rameny na Otavě a Vltavě,
• vynikající partu vedoucích, kteří věnují maximum svých sil přípravě her pro děti a programu s nimi,
• vedení dětí k přátelskému chování, pořádkumilovnosti, slušnosti a ohleduplnosti,
• program tábora je dlouhými zkušenostmi „vycizelován“, takže kromě toho, že se dětem velmi líbí, působí jako mocný výchovný prostředek,
• rozmanité sportování na hřištích (přehazovaná, vybíjená, volejbal) i na louce (kopaná, softbal, ufobal, apod.).

Krásnou vlastností tábora je to, že kdo v něm jednou prožije svoje prázdniny, ten se na něj těší příští rok znovu, a další rok znovu a znovu.

Délka běhu 20 dní je ve Sluneční zátoce dána nejen mnoholetou tradicí, ale představuje i ideální čas na takové prožití tábora, na které většina dětí vzpomíná s láskou po celý život. Během tří prázdninových týdnů se často mezi dětmi rodí přátelství, která přetrvávají mnoho let. V průběhu tří týdnů se děti pořádně rozhýbou a k rodičům se vracejí opálení, sportovně zdatnější a bohatší o zážitky z her a soutěží.

Někteří rodiče se obávají, že se dětem bude po třech týdnech stýskat. Ve skutečnosti se stýskání projevuje u citlivějších dětí pouze v prvních dnech tábora - je to dáno změnou prostředí, novinkami, s nimiž se děti setkávají, a pochopitelně nepřítomností rodičů. V dalších dnech se však děti velmi rychle s táborem sžívají, berou ho za svůj a cítí se v něm dobře a v bezpečí. Stýskání tak mizí po třech až pěti dnech - zbytek tábora už děti prožívají s radostí a bez smutků. O tom, jak se jim na táboře líbí, svědčí jejich volání při loučení s kamarády v den, kdy tábor končí: „Tak za rok zase… !“.

Mimochodem, všimli jste si, že cena tábora Sluneční zátoka v délce 20 dní je nižší, než cena většiny jiných táborů v délce 14 dní? Je tomu tak proto, že tábor není určen k výdělku - veškeré získané finanční prostředky jsou použity pouze pro tábor, jeho provoz a udržování v průběhu roku.

Sluneční zátoka má díky své tradici (tábor se koná každoročně už více než 50 let!) propracovaný systém péče o děti - vedoucí připravují hry tak, aby nedocházelo k úrazům, při plavbách na pramicích (a na kanoích u nejstarších) na táborovém rybníku Landa jsou všechny děti povinně vybaveny vestami, při koupání je zajištěn zdvojený dohled, při softbalu používáme přilby a rukavice, apod.

Na táboře je po celou dobu přítomna zdravotnice - ta ošetřuje drobné bolístky nebo ukládá na lůžka na marodce nemocné děti. Vážnější úrazy a onemocnění neprodleně necháváme vyšetřit v blízkém Písku, kde je poliklinika i s nemocnicí. Táborovým autem se v případě potřeby dostaneme k lékaři za pár minut.

• Sluneční zátokou prošla řada významných osobností, které se čas od času rády vrací a jako vedoucí předávají dětem to, co prožily ve svých dětských letech - např. prof. Petr (z Akademie věd ČR), prof. Jirka (z ČVUT v Praze), moderátor Pavel (z televizních obrazovek) či muzikant Petr (z kapely Chinaski). Pozn.: Nalezení správných příjmení ponecháváme jako kviz pro zdatné luštitele.
• Tábor má i svoji stránku na Facebooku. Přispívají do ní většinou děti - ať již ty, které se těší na tábor v dalším roce, nebo ty, které už táborovému věku ke své lítosti odrostly…

Každý ze tří běhů tábora je veden hlavním vedoucím, zvaným admirál. Ten je plně zodpovědný za celý tábor - v průběhu roku připravuje celotáborovou hru, sestavuje a řídí tým vedoucích (kapitánů) a během tábora se stará o veškerou organizaci táborového života. Trojice hlavních vedoucích spolu již mnoho let spolupracuje, plánuje velké i malé hry a pečuje o Sluneční zátoku tak, aby tento krásný tábor sloužil dětem v časech dobrých i obtížných.

Prof. Petr Ráb, admirál 1. běhu, je jedním ze zakladatelů tábora. V dávných dobách mu pomáhal vdechnout skautskou duši díky svým zkušenostem z kmene Neskenon. Je znalcem přírody a když s ním děti vyrážejí na procházku, nestačí se divit, jaké množství rozmanitých rostlin a živočichů jim Petr v přírodě kolem tábora ukáže a co vše o nich ví. Je současně studnicí nápadů pro nové táborové hry. V civilním životě je badatelem v Akademii věd ČR a specializuje se na genetiku ryb. Má dvě dospělé dcery, jeho manželka se na 1. běhu stará o hospodaření tábora. Děti ho na táboře znají pod přezdívkou Had. Jeho mladší bratr, Hádě, je houslistou ve folkové skupině Asonance.

Mgr. Eva Hnátková je zástupkyní admirála 1. běhu a současně pracuje na České zemědělské univerzitě, jehož odborová organizace je zřizovatelem tábora. Eva pečuje o spoustu ekonomických, organizačních a dalších záležitostí tábora po celý rok a v létě navíc sehrává roli admirálky. Je neúnavným, aktivním a hlavně pečlivým organizátorem všech příprav na tábor a dobrou duší (mámou) pro všechny malé námořníky. Přináší potřebné ženské cítění do jinak převážně mužského vedení tábora.

Ing. Ondřej Michal se druhého běhu Sluneční zátoky účastní nepřetržitě od roku 1999. Od plavčíka, přes vícekapitána a kapitána se vypracoval až do pozice admirála, kterou zastává od roku 2015. V pracovním životě se věnuje geodézii, kterou také vyučuje na stavební fakultě ČVUT. Mezi jeho záliby patří šifrovací, únikové a deskové hry, které rád přetavuje v zábavu pro děti na táboře.

RNDr. Lenka Olivová, admirálka 2. běhu, přijela do Sluneční zátoky již v roce 1987 a od té doby jezdí téměř bez přerušení. Patří mezi ty, které Sluneční zátoka zcela pohltila, a tak tráví přípravou letního tábora velké množství svého volného času v průběhu celého roku. V současnosti pracuje jako redaktorka školní edice v nakladatelství Kartografie Praha a věnuje se tak didaktice a pedagogice i během školního roku.

Prof. Jiří Žára, admirál 3. běhu, jezdí do Sluneční zátoky od dětských let a s výjimkou jednoho roku povinné vojenské služby ji ani jedinkrát neopustil. Je otcem tří dětí, které táborem též prošly a nyní na něm působí jako vedoucí. Hraje na kytaru a foukací harmoniku (pozůstatky z mládí ve folkové kapele) a s chutí si občas zaplácá volejbal. Pro táborové děti rád připravuje zapeklité lušticí hry. V civilním životě je profesorem na ČVUT - věnuje se výuce a výzkumu v počítačové grafice. Svoje pedagogické schopnosti tedy využívá jak na vysoké škole, tak na táboře. Děti ho znají pod záhadnou přezdívkou Múwín pocházející z neznámého indiánského kmene.

Mgr. Petra Pilátová jezdí do Sluneční zátoky od Starověkého Řecka v roce 1991, kdy byla jako mladší lodnice v chatičce se současnou admirálkou druhého běhu. Po mnoha letech jako vícekapitánka a zkušená kapitánka pak deset let velela jen domácí palubě s několika vlastními námořníčky. Když začali jezdit do Sluneční zátoky jezdit i ti nejmladší, vrátila se i ona. Od roku 2017 působí jako admirálka. Petra je učitelka v Montessori škole, kde také pracovala a pečovala postupně o všechny věkové kategorie dětí. Zkušeným mateřským okem dohlíží na sušení mokrých botiček i umývání oušek. Ráda běhá, nejraději po lese a s buzolou, tančí a hraje na kytaru a ukulele.

Námořník stráví v přírodě 20 dní a aby se mohl zúčastnit plně všech táborových programů, zůstal zdravý a mohl využít všeho dobrodiní, které život v hezké přírodě poskytuje, k tomu potřebuje dobré vybavení. Pro pobyt v přírodě jsou dobré především věci staré, obnošené, není vhodné nové a módní zboží. Všechny věci by si měly děti pod dohledem rodičů samostatně zabalit, aby si dobře zapamatovaly, co vlastně ve svém zavazadle mají. Jako zavazadlo je nejvhodnější kufr (pokud možno nízký, aby se dal pohodlně zasunout pod lůžko ve stanu nebo v chatičce; lůžka jsou značně nízká). Pláštěnka a gumovky se těsně před prázdninami špatně shánějí a proto je obstarejte v předstihu již na jaře, hned po obdržení přihlášky do tábora.

Správná pláštěnka do deště má být tak dlouhá, aby dobře zakryla kolena a voda z ní stékala na gumovky. Při koupi pláštěnky nešetřete, kupte pláštěnku z pevného materiálu, která se dá dobře zapínat a je dostatečně velká (počítejte s tím, že dítě bude mít pod pláštěnkou ještě svetr nebo bundu). Pláštěnky z tenké folie vydrží prakticky jen jednu cestu lesem a jsou pro tábor nevhodné. Na táboře prší někdy řadu dní bez přestávky a pobyt dítěte bez dobrého oblečení a obutí je v takovém počasí nemožný.

• Formality:
  • Nástupní list (odkaz na něj přišel v e-mailu potvrzujícím přijetí platby; bianco je dostupný ke stažení a vytištění),
  • kartičku pojišťovny (doporučujeme kopii),
  • potvrzení od lékaře (buď do nástupního listu nebo univerzální platné 1 rok; i tady stačí kopie).

• Oblečení na cestu: plátěné nebo manšestrové kalhoty (sukně nebo šaty), košile nebo tričko (halenka), lehká čepice nebo klobouk, dobré pevné boty. Toto oblečení bude dítě používat i na výlety do okolí tábora, případně putování.
  Čepici nebo klobouk musí mít každé dítě povinně. V parných dnech při prudkém slunci musí děti v určené době nosit čepici nebo klobouk proti úpalu. V táboře obdrží každé dítě tzv. koupací čapku; je to výrazně barevná plátěná čepička, kterou má dítě na hlavě při koupání (nebo např. při jízdě na kánoích) a slouží pro hlídání dětí při koupání.

• Oblečení do tábora: plátěné kalhoty, krátké kalhoty, lehké boty (tenisky, opánky), plátěná košile, tričko, náhradní kalhoty nebo tepláky na převlečení. Kalhoty jsou na tábor vhodnější; děti je raději nosí a tepláky se velmi špatně suší.

• Oblečení na noc: pyžamo, tepláková souprava na spaní (děti ve stanech si oblékají v chladných nocích tepláky na pyžamo), čepice (kulich) na spaní (bere se opět v chladných nocích), silné ponožky. Starší děti se na noc nerady převlékají do pyžama a pokud jim je nedáte, vybavte je tričkem a dejte jim více spodního prádla, aby nemuseli navlékat teplákovou soupravu na spaní na holé tělo.

• Oblečení pro špatné počasí: pevná a dlouhá pláštěnka, gumovky, nepromokavá čepice (je vhodnější než kapuce pláštěnky), jedno kompletní oblečení na převlečení při promoknutí, svetr nebo větrovka.
  Rodiče někdy oblečení dětí pro špatné a chladné počasí a déšť podceňují; když je ve dnech odjezdu do tábora hezké počasí, zpravidla více dětí má naprosto nedostatečnou výbavu - rodiče jaksi nepočítají s tím, že by se počasí mohlo zhoršit. Když naopak přijíždějí děti do tábora za nepohody, deště a chladu, jen výjimečně dítě nemá pláštěnku nebo gumovky. Tábor trvá 20 dní - během nich se počasí může několikrát výrazně změnit.

• Ostatní oblečení: osobní prádlo (trenýrky, slipy, kalhotky,..), silné ponožky 4-5 párů, trička 3 ks, náhradní košile, kapesníky, dva ručníky. Prádlo by mělo dětem vystačit při běžném vyměňování na celých 20 dní.

• Ostatní potřeby: mycí potřeby (mýdlo, kartáček na zuby, pasta, kelímek), toaletní papír, krém na obličej, kartáček na mytí rukou, baterka a zásobní baterie a žárovečka, nůž, brýle proti slunci, zápisník, tužka, pero, pastelky (vhodnější než fixy), sáček na špinavé prádlo, asi 5 kolíčků na prádlo, asi 2 m silnější prádelní šňůry (na koncích udělejte uzlíky, aby se šňůra netřepila; děti ji budou používat jako uzlovačku), hudební nástroj, oblíbený předmět (medvídek, talisman,…), dopisy se známkami, adresy příbuzných a kamarádů, vhodný repelentní přípravek, kapesné asi 200,- Kč.

• Cenné předměty (mobily, hodinky, prsteny, přívěsky, rádia apod.) dětem nedávejte.

Všechny věci doporučujeme označit jménem dítěte. Osvědčuje se popis fixem, inkoustem na látku, vyrytí jména ostrým předmětem, jméno je možno napsat na kousek leukoplasti a přilepit na oděv.

V táboře je polička s názvem „Ztráty a nálezy“, kam se ukládají zapomenuté a nalezené věci, které si děti mohou vzít zase zpět. Ze zkušenosti však táboroví pracovníci vědí, že děti si jen zřídka nalezené věci berou zpět - proto se každý 3. - 5. den při společném nástupu všech dětí tyto věci prohlížejí a podle jmenovek vracejí dětem. Překvapující část věcí je však neoznačena, děti se k nim nehlásí, nepamatují si na ně. Dítě pozná bezpečně své pastelky, zavírací nůž či baterku, i když tyto věci nejsou nijak označeny, ale nepozná tepláky, bundu, svetr, trenýrky, boty, mnohdy i o podepsaném oblečení tvrdí, že určitě není jeho. Věci, které nejsou podepsány nebo označeny a ke kterým se nikdo nehlásí, se rozdávají na konci tábora dětem, které o ně mají zájem a mohou je ještě upotřebit.

Na cestu autobusem do tábora dejte dětem lehkou svačinu nebo ovoce do chlebníčku, který potom budou děti nosit na výlety a výpravy.