Přemýšlíte-li o tom, že své děti pošlete na tábor, najdete zde to, co rodiče nejčastěji zajímá.

Pokud již víte, že děti do Sluneční zátoky letos pošlete, navštivte stránku Přihlašování. Na ní se také dozvíte, jaká je cena tábora a ve kterých termínech se konají jednotlivé běhy (turnusy).

Zde si můžete vytisknout doporučený seznam věcí na tábor.

Ke stažení je zde k dispozici i nástupní list, ale lepší je použít ten, který každému přihlášenému přijde e-mailem.

O děti se starají zkušení a zodpovědní vedoucí. Každý vedoucí má na starost jeden oddíl s cca 12 dětmi. Pro ně připravuje program zahrnující spoustu prázdninových aktivit - sportování, výpravy do lesa, výcvik a hry na pramicích, rozvíjení fantazie, luštění a šifrování, vaření v přírodě a mnoho dalších dovedností a her.

Každý den začíná rozcvičkou, mytím a vydatnou snídaní. Během dne pak na děti čekají tři programy (1 dopoledne, 2 odpoledne) prokládané dobrým jídlem, které připravují profesionální kuchařky. Někdy je program obohacen o večerní či noční hru - po ní je většinou budíček následující den posunut, aby měly děti vždy dostatek spánku. Po obědě a po večeři mají děti chvíli volna, které buď tráví po svém (čtení, psaní dopisů, hraní stolních her) nebo se přidají k jiným dětem a tráví svůj volný čas společně (sportování, zpívání s kytarou, nácvik divadla, apod.). Každý den plný hezkých zážitků je zakončen večerkou hranou na trubku.

Tábor Sluneční zátoka je pořádán od roku 1967 bez jediné přestávky každé prázdniny. Má stálého zřizovatele (odborovou organizaci České zemědělské univerzity v Praze) a stabilní partu vedoucích, která připravila a připravuje prázdninový program už pro mnoho generací děti. Prakticky všichni vedoucí jsou bývalé „táborové děti“, a to již v několikáté generaci. Program a historie tábora jsou ovlivněny skautskou tradicí spojenou s osobnostmi ze slavného Neskenonu, pedagogickou zkušeností prof. Jaroslava Havlíčka, návštěvou Jaroslava Foglara (jehož Sluneční zátoka u Sázavy se stala vzorem i pro náš tábor - sám Jaroslav Foglar byl při své návštěvě naší Sluneční zátoky dojat a popřál táboru stejnou nesmrtelnost, jakou si získal i jeho tábor a jeho knihy), ale i příběhy Julese Vernea či Karla Maye.

V současné době se tábor nedrží striktně skautského stylu, ale nabízí dětem prázdninové dobrodružství motivované každý rok jiným příběhem - návštěvou Divokého Západu, výpravou do Starověkého Řecka či Egypta, hledáním Atlantidy, cestou do Středozemě, návštěvou kouzelných Bradavic a mnoha dalšími. Vždy před začátkem tábora se děti snaží zjistit, jaká velká hra se letos bude hrát, ale vedoucí drží jazyk za zuby a tajemství většinou předem neprozradí. Seznam všech táborových her naleznete v části Pro námořníky.

Mezi důvody, proč je tábor dětmi a jejich vedoucími oblíben, patří:

• umístění tábora v krásné jihočeské přírodě, stranou od civilizace, obklopen z jedné strany (téměř vlastním) rybníkem, z druhé strany velikánskou loukou a ze zbylých dvou stran smíšenými lesy,
• kvalitní zázemí, tvořené profesionální kuchyní, zděnými budovami jídelen a marodky, moderními toaletami, apod.,
• příjemné ubytování dětí a vedoucích v chatičkách po dvou nebo po čtyřech, ti nejstarší pak ve stanech s podsadami,
• vodácký výcvik na rybníku Landa, u větších dětí i krátké vodácké putování po přehradní nádrži Orlík a jejími rameny na Otavě a Vltavě,
• vynikající partu vedoucích, kteří věnují maximum svých sil přípravě her pro děti a programu s nimi,
• vedení dětí k přátelskému chování, pořádkumilovnosti, slušnosti a ohleduplnosti,
• program tábora je dlouhými zkušenostmi „vycizelován“, takže kromě toho, že se dětem velmi líbí, působí jako mocný výchovný prostředek,
• rozmanité sportování na hřištích (přehazovaná, vybíjená, volejbal) i na louce (kopaná, softbal, ufobal, apod.).

Krásnou vlastností tábora je to, že kdo v něm jednou prožije svoje prázdniny, ten se na něj těší příští rok znovu, a další rok znovu a znovu.

Délka běhu 20 dní je ve Sluneční zátoce dána nejen mnoholetou tradicí, ale představuje i ideální čas na takové prožití tábora, na které většina dětí vzpomíná s láskou po celý život. Během tří prázdninových týdnů se často mezi dětmi rodí přátelství, která přetrvávají mnoho let. V průběhu tří týdnů se děti pořádně rozhýbou a k rodičům se vracejí opálení, sportovně zdatnější a bohatší o zážitky z her a soutěží.

Někteří rodiče se obávají, že se dětem bude po třech týdnech stýskat. Ve skutečnosti se stýskání projevuje u citlivějších dětí pouze v prvních dnech tábora - je to dáno změnou prostředí, novinkami, s nimiž se děti setkávají, a pochopitelně nepřítomností rodičů. V dalších dnech se však děti velmi rychle s táborem sžívají, berou ho za svůj a cítí se v něm dobře a v bezpečí. Stýskání tak mizí po třech až pěti dnech - zbytek tábora už děti prožívají s radostí a bez smutků. O tom, jak se jim na táboře líbí, svědčí jejich volání při loučení s kamarády v den, kdy tábor končí: „Tak za rok zase… !“.

Mimochodem, všimli jste si, že cena tábora Sluneční zátoka v délce 20 dní je nižší, než cena většiny jiných táborů v délce 14 dní? Je tomu tak proto, že tábor není určen k výdělku - veškeré získané finanční prostředky jsou použity pouze pro tábor, jeho provoz a udržování v průběhu roku.

Sluneční zátoka má díky své tradici (tábor se koná každoročně už více než 50 let!) propracovaný systém péče o děti - vedoucí připravují hry tak, aby nedocházelo k úrazům, při plavbách na pramicích (a na kanoích u nejstarších) na táborovém rybníku Landa jsou všechny děti povinně vybaveny vestami, při koupání je zajištěn zdvojený dohled, při softbalu používáme přilby a rukavice, apod.

Na táboře je po celou dobu přítomna zdravotnice - ta ošetřuje drobné bolístky nebo ukládá na lůžka na marodce nemocné děti. Vážnější úrazy a onemocnění neprodleně necháváme vyšetřit v blízkém Písku, kde je poliklinika i s nemocnicí. Táborovým autem se v případě potřeby dostaneme k lékaři za pár minut.

• Sluneční zátokou prošla řada významných osobností, které se čas od času rády vrací a jako vedoucí předávají dětem to, co prožily ve svých dětských letech - např. prof. Petr (z Akademie věd ČR), prof. Jirka (z ČVUT v Praze), moderátor Pavel (z televizních obrazovek) či muzikant Petr (z kapely Chinaski). Pozn.: Nalezení správných příjmení ponecháváme jako kviz pro zdatné luštitele.
• Tábor má své profily na sociálních sítích: Instagram a Facebook

Každý ze tří běhů tábora je veden hlavním vedoucím, zvaným admirál. Ten je plně zodpovědný za celý tábor - v průběhu roku připravuje celotáborovou hru, sestavuje a řídí tým vedoucích (kapitánů) a během tábora se stará o veškerou organizaci táborového života. Trojice hlavních vedoucích spolu již mnoho let spolupracuje, plánuje velké i malé hry a pečuje o Sluneční zátoku tak, aby tento krásný tábor sloužil dětem v časech dobrých i obtížných.

Mgr. Eva Hnátková je admirálkou 1. běhu a současně pracuje na České zemědělské univerzitě, jehož odborová organizace je zřizovatelem tábora. Eva pečuje o spoustu ekonomických, organizačních a dalších záležitostí tábora po celý rok a v létě navíc sehrává roli admirálky. Je neúnavným, aktivním a hlavně pečlivým organizátorem všech příprav na tábor a dobrou duší (mámou) pro všechny malé námořníky. Přináší potřebné ženské cítění do jinak převážně mužského vedení tábora.

Ing. arch. Michal Klégr je zástupce admirála na 1. běhu. Do Sluneční zátoky se s láskou vrací každé léto od roku 2005, kdy jako nejmladší lodník započal svoji dobrodružnou pouť na prknech paluby lodě Audacia. V sehraném týmu admirálů zastává roli „technika realizátora“, který mnohdy ztřeštěné myšlenky a nápady dokáže zhmotnit v nezapomenutelný letní zážitek. V civilním životě se věnuje činnostem, které jsou spojené s výstavbou budov. V zátoce potkal svojí životní partnerku a spolu si zde řekli i své „ANO“. Společně teď připravují dva malé námořníky na jejich první plavbu.

Lukáš Patera je členem admirálského týmu 1. běhu na který poprvé přijel jako malý plavčík v roce 2005. Během příprav na Sluneční Zátoku a hlavně i v průběhu vymýšlí a koordinuje příběh a motivaci celotáborové hry – aby vše proběhlo hladce, úspěšně a hlavně zábavně ať už se ničí Sauronův prsten, Hvězda Smrti anebo objevuje zlato Inků. Na souši potom pracuje jako finanční kontroler v korporátní společnosti. Má rád šifrovací, strategické a sportovní hry, které vymýšlí a organizuje na táboře jak pro námořníky tak pro ostatní členy posádky.

Ing. Ondřej Michal se druhého běhu Sluneční zátoky účastní nepřetržitě od roku 1999. Od plavčíka, přes vícekapitána a kapitána se vypracoval až do pozice admirála, kterou zastává od roku 2015. V pracovním životě se věnuje geodézii, kterou také vyučuje na stavební fakultě ČVUT. Mezi jeho záliby patří šifrovací, únikové a deskové hry, které rád přetavuje v zábavu pro děti na táboře.

Marek Hausmann je nejmladším členem admirálského týmu na 2. běhu, kam poprvé zavítal v roce 2011. Ve spolupráci se zkušenými admirály vnáší do celoročních příprav tábora novou energii a dohlíží na to, aby šel s dobou. Když zrovna není ponořen do chystání tábora, pracuje vedle studia právnické fakulty na Univerzitě Karlově v oblasti advokacie, odkud rád uniká na cesty po Česku i do zahraničí. Věnuje se také literární tvůrčí činnosti, kterou přenáší do příprav napínavých příběhů a zážitků pro děti.

Adéla Julišová, MA, je admirálka 2. běhu. I přesto, že pět let studovala na univerzitě v Londýně, tábor téměř nevynechala od roku 2008. Díky touze po poznání, studiu a práci s dětmi jako aupair měla možnost chvíli žít i ve Střední Americe, Asii a Africe, kde postupně zjistila, že doma (a v SZ!) je stejně nejlépe . Nyní bydlí v Praze a pracuje jako grafička. Na všechno se dívá s pozitivní energií, kterou, spolu se svou kreativitou, empatií a zkušenostmi z cest, promítá nejen do tvorby aktivit pro děti, ale i do přípravy tábora.

RNDr. Lenka Olivová, admirálka 2. běhu, přijela do Sluneční zátoky již v roce 1987 a od té doby jezdí téměř bez přerušení. Patří mezi ty, které Sluneční zátoka zcela pohltila, a tak tráví přípravou letního tábora velké množství svého volného času v průběhu celého roku. Ze svého běžného života si přináší řadu zkušeností z oblasti vzdělávání, individuálního přístupu k dětem a tvorby výukových pomůcek pro děti, které na táboře dlouhodobě uplatňuje.

RNDr. Ondřej Žára jezdí na třetí běh v roli admirála téměř dvacet let. Chystá a organizuje velké i malé hry, dbá na potřeby velkých kapitánů i malých námořníků. Hraje na kytaru, ukulele a nezbytnou trubku. Zajímá se o šifry, hádanky a básničky. Má tři děti, které se nacházejí v různých fázích průchodu námořnickým řemeslem. Mimo palubu lodi Audacia se živí jako programátor, což ho přímočaře staví také do role správce všech táborových elektronických a informačních systémů.

Mgr. Zbyšek Podhrázský přijel poprvé do sluneční zátoky jako malý plavčík v roce 1989. Nyní jako admirál velí palubní posádce, které se snaží předávat své bohaté zkušenosti se zážitkovou pedagogikou. Ty získal jako lektor zážitkových kurzů Instruktorů Brno či Prázdninové školy Lipnice. V netáborovém životě řídí společnost Cryptomania, která připravuje šifrovací hry pro firmy i veřejnost. Má dvě děti, které obě prošly/procházejí Sluneční Zátokou.

Mgr. Barbora Juřenová, admirálka 3. běhu, jezdí do Sluneční zátoky od výpravy do Afriky v roce 2006. Od té doby vynechala jen párkrát a plavila se v kuchyni, jako vícekapitánka, kapitánka a nakonec i admirálka. Během roku pracuje jako grafička, vyvíjí šifrovací hry a věnuje se volnočasovým aktivitám pro dospělé. Ve volném čase pak hraje deskové hry, které občas převede na hry pro děti na táboře.

Prof. Jiří Žára, admirál 3. běhu, jezdí do Sluneční zátoky od dětských let a s výjimkou jednoho roku povinné vojenské služby ji ani jedinkrát neopustil. Je otcem tří dětí, které táborem též prošly a nyní na něm působí jako vedoucí. Hraje na kytaru a foukací harmoniku (pozůstatky z mládí ve folkové kapele) a s chutí si občas zaplácá volejbal. Pro táborové děti rád připravuje zapeklité lušticí hry. V civilním životě je profesorem na ČVUT - věnuje se výuce a výzkumu v počítačové grafice. Svoje pedagogické schopnosti tedy využívá jak na vysoké škole, tak na táboře. Děti ho znají pod záhadnou přezdívkou Múwín pocházející z neznámého indiánského kmene.