Čili Bukanýři, Korzáři, Flibustýři… názvů je spousta. Tato klasická hra je povedenou celotáborou taškařicí, ve které všichni vyhrají (kromě pirátů, jistě), užijí si napínavých honiček a spousty legrace.

Piráti se ve Sluneční zátoce hrají odepaměti. Je jim dokonce věnován jeden list komixového deníku z roku 1990, který vypráví o Pirátech sehraných dávno a dávno, dokonce za pomoci vlastnoručně vyrobené parní lodě.

Všichni se pohybují na Landě na pramicích. Kapitáni jsou piráti, ostatní představují počestné transportní lodě. Cílem počestných transportních lodí je převoz cenných materiálů z protipláže na pláž, cílem pirátů je obrání počestných lodí o cenné materiály.

Námořníci na pramicích mají významnou početní převahu¹⁾, nicméně se hry zpravidla účastní v klanech a tím pádem si navzájem konkurují. Jejich úkol je přímočarý: na protipláži nafasují cenný materiál, chvíli takticky vyčkávají na vhodný moment a pak maximální rychlostí vypálí přes Landu k pláži. Pokud se při této cestě dotkne nějaký pirát jejich lodě pádlem, musí posádka odevzdat převáženou cennost. Pak ovšem stejně musí dojet na pláž, kde proběhne výměna posádky (a někdy též odevzdání cennosti, nebyla-li po cestě upirátěna).

Toto se opakuje necelou hodinu; hra je pak ukončena a upádlovaní námořníci z břehu pozorují, jak si hamižní piráti v honbě za pokladem navzájem potopí svá plavidla. To je samosebou velká podívaná, už proto, že piráti bývají oblečeni (lépe: vyhastrošeni) do tématických kostýmů a řádně nalíčeni.

Ve výjimečných případech lze hru obzvláštnit například dotažením Julinky na pláž a následnou střelbou²⁾.

Hra je neobvykle náročná zejména pro piráty. Nejenom, že musí celou dobu intenzivně pádlovat, ale musí se také vypořádat s náročnou orientací po hladině, kterou sdílí s mnoha dalšími plavidly. Přesto je pirátská loď vždy rychlejší než loď s námořníky, je tedy nutno volit cíl opatrně a oloupené lodě pravidelně střídat.

Historka z roku 2005: nevhodně zvolená posádka pirátské lodi, tvořená pouze muži, se ukázala jako příliš těžká pro laminátovou pramici. Během hry se čtyřikrát kompletně potopila (k veliké radosti námořníků a zlosti druhé pirátské posádky, která musela prakticky veškerou pirátskou práci oddřít sama), jednou dokonce během honičky za transportní lodí. Kormidelník této klanové lodi měl jedinečnou možnost pozorovat, jak jeho rychle se blížící pronásledovatelé zvolna zaplouvají pod hladinu. Taková pirátská loď již pak samosebou nepředstavuje žádné nebezpečí.