Carlosova hra je velmi tichá a koná se večer, potažmo v noci. Prostě když je tma. Jako takovou ji lze hrát i tam, kde přes den majitel lesa nedovolí řvoucímu táboru pobyt.

Jak už u velkých her bývá zvykem, v Carlosově hře (či familiárně Carlosovce) děti plní úkol a kapitáni jim v tom brání. Cílem námořníků je dostáhnout vrchu kopce, vyzvednout potvrzení a vrátit se zpět. Když po cestě ale dělají hluk, můžou si jich všimnout nepřátelští tvorové a připravit je o život.

Hra trvá odhadem tři čtvrtě hodiny. V jejím průběhu se všichni pohybují v předem označené oblasti (typicky Trifidí vrch); děti u sebe nesmí mít žádný zdroj světla (baterku, cigaretu, auto).

Na okraji oblasti nafasují námořníci dvoublok a vyrazí ke středu. Pokud úspěšně dojdou až tam, dostanou na dvoublok razítko a vracejí se zpátky. Po návratu mohou celou cestu libovolněkrát opakovat.

Pokud při cestě námořníci hlučí, může na něj z lesa posvítit nepřátelská entita (duch, domorodec, skřet, …). Při zásahu světlem musí námořník zkamenět a v duchu počítat do X¹⁾ vteřin. Pokud se do té doby nic nestane, může pokračovat v cestě. Pokud k němu ale během těch několika vteřin přijde nepřítel, je zle. Co se stane závisí na tom, kterým směrem námořník cestuje:

• při cestě ke středu musí odevzdat celý dvoublok a vrátit se na začátek
• při cestě od středu odevzdá jen polovinu dvoubloku

Po skončení hry jsou námořníci ohodnoceni podle toho, co nasbírali: cennější je orazítkovaný dvoublok, méně hodnotná je orazítkovaná polovina dvoubloku. Dvoublok bez razítka je po skončení hry k ničemu.